"Jedině překročením pravidla se lze dotknout... dosáhnout... procitnout..." ratka.blog.cz
12. března 2014
83
> Datum: 09.03.2014 19:14
> Předmět: jen teď chvilku mám čas
>
"Myslela
jsem, že ti pošlu nějaké z těch nových fotek, ale nedaří se mi a
protože mám teď nějské extra pracovité údobí ( asi je to normální u
lidí, co ještě něco chtějí napravit, co dřív proflákali, tak se nemůžu
v domácnosri zastavit. Včera i dnes i přes otok nohou, bolení a motání hlavy
mi mnejde zastavit. Včerejšek byl ve znamení několika druhů jídel do
krabičk do foroty. Vyzkoušela jsem s úspěchem ten řapíkatý celer na
způsob chřestu, nakonec jsem tím málem přejedla, i když na doplnění
chtui by byla neškodila kapka bílého vína, napekla jsem dva druhy - na
mé zkušenosti dokonce výborného táče, , dnes jsem dožehlila dlouho
dokládané oblečení z lůžkovinové skříně, nachystala si zase něco s tím
molitanem, abych se mohla opírat těmi kostnatými zády na židlích v
kuchyni, naměřila si nějaké nastehovan
tetilie a zítra otevřu
stroj, jak přijdu z pošty s důchodem. Hrozně bych byla ráda, kdyby se mi tady aspoň na
půlhodinovou pomoc objevil Přemek. Jednak potřebuju sundat ze zdi jeden
truhlík, na které mi nestačí síla rukou, nanosila jsem si tam
pomocí síťovky kyblíky s vodou (zy větší kyblíky přes
práh ne Kromě toho budu potřebovat Přemdovu mužnou sílu se šroubovákem.
Rozho
dla jsem se ten strašný kout v ložnici s barevnými padajícími
textiliemi změnit jedním jednobarevným závěsem odvrchu přes celý kout,
závěs jsem dnes nastehovala ze dvou jednobaaaaarevných okrajů z
jednoho jiného , našla jsem si tyčku od starého mopu - kovovou, ale
půjde na skříň přimontovat nějakým kovovým držením, kroužky na tyčku už
tady mám ještě co jsme koupily spolu v Telči. Já bych to někde jinde
namontovala sama, ale toto bych asi nevydžela bez motání hlavy nad
skříní. Měj se dobře, zkusím se podívat na inscenaci,
co to bude Na druhý pokud a pak a svou oblíbenou rekatorku z pořadu 168
hodin. Tak už se asi dnes tady neobjevím."
Životní leporelo. Ta obrazová sekvence jede přesně podle textu. Navíc to mám umocněné tím, že znám obsah té kresby na zdi :-) Přijde mi, že si obě svým způsobem užíváte danou vzdálenost mezi sebou - ani blízko na zevšednění, ani daleko na zapomnění. Nebo se pletu?
Nevím, Jirko, možná to tak nějak je. Je to mezi námi dost složité, ale už jsem došla k síle a schopnosti s ní být a mít ji ráda, i přes ten její ukrutnej přebytek sebestředné energie. :-)
Mě zaujala ta poslední - protože hlavní hrdinka má velké ruce! A černobílé jsou nejen milosrdnější k vráskám a pigmentu, řekněme - a to u všech lidí, i mladých - ale pro mě osobně tyhle čb tady navozují pocit větší vzácnosti, závažnosti a taky i příjemnosti, lidskosti.
Životní leporelo.
OdpovědětVymazatTa obrazová sekvence jede přesně podle textu.
Navíc to mám umocněné tím, že znám obsah té kresby na zdi :-)
Přijde mi, že si obě svým způsobem užíváte danou vzdálenost mezi sebou - ani blízko na zevšednění, ani daleko na zapomnění. Nebo se pletu?
Nevím, Jirko, možná to tak nějak je. Je to mezi námi dost složité, ale už jsem došla k síle a schopnosti s ní být a mít ji ráda, i přes ten její ukrutnej přebytek sebestředné energie. :-)
OdpovědětVymazatsilná žena. dominantní. sálá to z těch fotek. působí to tak na mě. síla.
OdpovědětVymazatVýborně!
OdpovědětVymazatDíky.
OdpovědětVymazatSama mám z té série radost.
Jen se bojím ji ukázat Jarmilce. :-) Musím jen výběr a jinak seřazený.
nejvíc se mi líbí ta předposlední fotka. nejsem odborník, ale má v sobě (pro mě) obrovský náboj.
OdpovědětVymazatMě zaujala ta poslední - protože hlavní hrdinka má velké ruce!
OdpovědětVymazatA černobílé jsou nejen milosrdnější k vráskám a pigmentu, řekněme - a to u všech lidí, i mladých - ale pro mě osobně tyhle čb tady navozují pocit větší vzácnosti, závažnosti a taky i příjemnosti, lidskosti.
Tak tyto fotky mají v sobě sílu. Je to krásná série, živá, plná energie. Tyhle fotky ti úpřimně závidím a gratuluji.
OdpovědětVymazatDíky. Stejně bych byla vděčná alespoň za nějakou identitu přispěvatele. :-)
OdpovědětVymazat