"Jedině překročením pravidla se lze dotknout... dosáhnout... procitnout..."
ratka.blog.cz

11. května 2014

Tohle jsem nefotila já

Ale je to pro Lišku. K tomu, co jsem já fotila.




Piešťany, 1967





 Brno, asi 1973








Buď Oslavany, nebo Ivančice, nebo Bulharsko
1975?






Brno, 1979




13 komentářů:

  1. Pěkný fotky. Tebe bych nepoznala, maminku ano.
    Připomíná mi na té fotce jednu herečku - nevímkterou.

    To musí bejt hrozný, když umře dítě a zůstanou fotky :(((
    Ještě že žiješ! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Manželku od Munzara, ti připomíná. Možná. Hlaváčovou. Mně ji taky občas připomínala, dřív.

    Nic moc je i ještě žít, ale už pomalu končit a mít fotky. Jak z života minulého. Jiný svět, zmizelý. Bývá mi na bulení, když na ně koukám, že jsem si tehdy blbec jeden nerozumnej nedala víc záležet na prožívání toho úžasnýho ranýho dětství. :-))

    OdpovědětVymazat
  3. Teda to vkládání komentářů je hodně náladový - možná se objeví čtyři komentáře stejného ražení, ale zatím nic nevidím, tak zkusím ještě naposledy a popáté. Musel jsem se upsat googlu, se vším souhlasit a odevzdat mu duši, mi to tak přijde, snad to vyjde :-)

    "Na té první fotce jsi taky ty? V tomhle věku se na "velkém" koni usmívat je celkem vzácný, to už musí být v krvi. A když to obrátím, tak teď to musí naopak hodně chybět - jezdíš ještě někdy?"

    OdpovědětVymazat
  4. Jo, mně to s těmi komentáři taky občas dělá, a to i když se hlásím z profilu na Googlu vlastně pořád.Je to na mrtvici.
    Jenže nic není ideální, ani hostig zadarmo ne. Vždycky je někde něco, co mi vadí.
    Kdeže je zlaté Bloguje...

    Jsem to já, s bráchou, chybí, nejezdím.

    OdpovědětVymazat
  5. Prý když mi bylo asi deset měsíců, vypadla jsem mamince ze sporťáku - jeli kolem koně a já se k nim nadšeně vrhla.
    Ale nepamatuju si to, jen to paří k oblíbeným historkám mojí maminky (v řadě vedle toho, kde jsem si jak posrala punčocháčky.:-)

    OdpovědětVymazat
  6. Všechny kouzelný a moc dvojka :)

    OdpovědětVymazat
  7. pred poslednými vianocami mi odišla mamka, to píšem aby som dal zmysel nasledujúcim slovám : tie fotky sú ako film, ktorý prežívam pol roka každodenne a každonočne, výčitky, radosť, nádej, rozhovory a momenty s ňou keď spím... dík rulisa
    vento

    OdpovědětVymazat
  8. Od nevinného dítěte k malé vědmě co všechno ví,přes holku co se těší poživačnosti ženy až po ženu,co se těší životem samým se vším všudy.
    A bude pokračování Ru?
    Radši pozvolna,rok po roku,ať nenapíšu něco nepovzbudivého:-0)))

    OdpovědětVymazat
  9. 7:
    ano,dvojka,to je Ru.
    Poznal bych ji podle té fotky i dnes.

    OdpovědětVymazat
  10. 10.
    Pokračování nebude, už mě dávno nikdo nefotí. Teda ne s takovou láskou.

    11.
    Děkuji. :-)

    OdpovědětVymazat

JAK SE PODEPSAT POD KOMENTÁŘ

- rozkliknout políčko "Komentovat jako"

- zvolte možnost "Název/adresa URL". Adresu URL zadávat netřeba, jen napište svůj nick či jméno

- můžete se též se hlásit k nějakému jménu registrovanému jinde ma internetu (Google, a pod.)