"Jedině překročením pravidla se lze dotknout... dosáhnout... procitnout..."
ratka.blog.cz

12. března 2014

83

> Datum: 09.03.2014 19:14
> Předmět: jen teď chvilku mám čas
>
"Myslela jsem, že ti pošlu nějaké z těch nových fotek, ale nedaří se mi a protože mám teď nějské extra pracovité údobí ( asi   je to normální u lidí, co  ještě něco chtějí  napravit, co dřív proflákali, tak se nemůžu v domácnosri zastavit. Včera i dnes i  přes otok nohou, bolení a motání hlavy mi mnejde zastavit. Včerejšek byl ve znamení několika druhů jídel do krabičk do foroty. Vyzkoušela jsem s úspěchem ten řapíkatý celer na způsob chřestu, nakonec jsem tím málem přejedla, i když na doplnění chtui by byla neškodila kapka bílého vína, napekla jsem dva druhy  - na mé zkušenosti dokonce  výborného táče,  , dnes jsem dožehlila dlouho dokládané oblečení  z lůžkovinové skříně, nachystala si zase něco s tím molitanem, abych se mohla opírat těmi kostnatými zády na židlích v kuchyni, naměřila si nějaké nastehovan
tetilie a zítra otevřu stroj, jak přijdu z pošty  s důchodem. Hrozně bych byla ráda, kdyby se mi tady aspoň na půlhodinovou pomoc objevil Přemek. Jednak potřebuju sundat ze zdi jeden truhlík,      na které mi nestačí síla rukou, nanosila jsem si tam pomocí síťovky kyblíky s vodou   (zy větší kyblíky přes práh ne Kromě toho budu potřebovat Přemdovu mužnou sílu se šroubovákem. Rozho
dla jsem se ten strašný kout v ložnici s barevnými padajícími textiliemi změnit jedním jednobarevným závěsem odvrchu přes celý kout, závěs jsem dnes nastehovala ze dvou jednobaaaaarevných  okrajů z jednoho jiného , našla jsem si tyčku od starého mopu - kovovou, ale půjde na skříň přimontovat nějakým kovovým držením, kroužky na tyčku už tady mám ještě co jsme koupily spolu v Telči. Já bych to někde jinde namontovala sama, ale toto bych asi nevydžela bez motání hlavy nad skříní. Měj se dobře, zkusím se podívat na inscenaci, co to bude Na druhý pokud a pak a svou oblíbenou rekatorku z pořadu 168 hodin. Tak už se asi dnes tady neobjevím."


























9 komentářů:

  1. Životní leporelo.
    Ta obrazová sekvence jede přesně podle textu.
    Navíc to mám umocněné tím, že znám obsah té kresby na zdi :-)
    Přijde mi, že si obě svým způsobem užíváte danou vzdálenost mezi sebou - ani blízko na zevšednění, ani daleko na zapomnění. Nebo se pletu?

    OdpovědětVymazat
  2. Nevím, Jirko, možná to tak nějak je. Je to mezi námi dost složité, ale už jsem došla k síle a schopnosti s ní být a mít ji ráda, i přes ten její ukrutnej přebytek sebestředné energie. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. silná žena. dominantní. sálá to z těch fotek. působí to tak na mě. síla.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky.
    Sama mám z té série radost.
    Jen se bojím ji ukázat Jarmilce. :-) Musím jen výběr a jinak seřazený.

    OdpovědětVymazat
  5. nejvíc se mi líbí ta předposlední fotka. nejsem odborník, ale má v sobě (pro mě) obrovský náboj.

    OdpovědětVymazat
  6. Mě zaujala ta poslední - protože hlavní hrdinka má velké ruce!
    A černobílé jsou nejen milosrdnější k vráskám a pigmentu, řekněme - a to u všech lidí, i mladých - ale pro mě osobně tyhle čb tady navozují pocit větší vzácnosti, závažnosti a taky i příjemnosti, lidskosti.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak tyto fotky mají v sobě sílu. Je to krásná série, živá, plná energie. Tyhle fotky ti úpřimně závidím a gratuluji.

    OdpovědětVymazat
  8. Díky. Stejně bych byla vděčná alespoň za nějakou identitu přispěvatele. :-)

    OdpovědětVymazat

JAK SE PODEPSAT POD KOMENTÁŘ

- rozkliknout políčko "Komentovat jako"

- zvolte možnost "Název/adresa URL". Adresu URL zadávat netřeba, jen napište svůj nick či jméno

- můžete se též se hlásit k nějakému jménu registrovanému jinde ma internetu (Google, a pod.)